Pro zdraví
Živočišná lobby se bojí změny. Stěžuje si na ProVeg na ministerstvech, čímž jen prokazuje, že nerozumí rostoucímu trendu rostlinných potravin
Zdroj: Adobe Stock
Mléčné a masné firmy se prostřednictvím Potravinářské komory ČR obrátily na několik českých ministerstev se stížností na naše aktivity, včetně petice za zařazení rostlinných alternativ mléka do školního projektu EU. Zaslaný dopis však obsahuje mnoho nepřesných informací a překroucených faktů, ze kterých vyplývá, že PK ČR není připravena na potřebnou a již probíhající změnu českého a evropského trhu a dosud nepochopila význam rostlinných alternativ jak z nutričního, tak z ekologického hlediska.
Hned v úvodu zaslaného dopisu si PK ČR stěžuje na naši celoevropskou kampaň obsahující petici za zařazení rostlinných alternativ mléka do školního projektu EU, jejíž cílem je dle PK ČR „dosáhnout náhrady mléka, podávaného v rámci školního stravování”. Toto tvrzení je však klamné, neboť petice Evropskou komisi žádá, aby obohacená rostlinná mléka do evropského programu jen přidala a umožnila tak studentům a studentkám svobodně si vybrat, zda zvolí mléko kravské či rostlinné. Přidání obohaceného rostlinného mléka do evropského projektu podporuje inkluzivitu a nabízí vhodnou alternativu i pro jedince trpící laktózovou intolerancí nebo alergií na mléčnou bílkovinu.
V dopise se také uvádí například to, že mléko a mléčné výrobky jsou „obtížně nahraditelné jinými druhy potravin, a to ani po fortifikaci deficitními živinami” nebo že „potraviny rostlinného původu (…) nemohou mléko či mléčné výrobky plnohodnotně nahradit”, což je v rozporu s aktuálními výživovými doporučeními a ukazuje na potřebu mezioborové spolupráce, která by prohloubila znalosti jednotlivých stran.
„Odborníci a odbornice na výživu uvádějí, že sójové mléko obohacené o vápník a určité vitaminy může být použito jako nutričně přiměřená alternativa kravského mléka a jeho adekvátnost dokládají i aktualizovaná výživová doporučení Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb USA (US Department of Health and Human Services), které zařadilo obohacené sójové nápoje a jogurty mezi vhodné alternativy k produktům z kravského mléka.”
— Mgr. Veronika Baťová, nutriční terapeutka, ProVeg Česko
Stejně tak do výživových doporučení zařadila rostlinná mléka obohacená o vápník jako vhodnou alternativu ke kravskému mléku i Národní rada pro zdraví a lékařský výzkum v Austrálii a Národní zdravotní služba Velké Británie.
Jako příklad PK ČR uvádí, že kravské mléko obsahuje 3,3 % bílkovin, kdežto „obsah bílkovin se ve většině imitací pohybuje do 0,5 %”. Opět jde o nepravdivé tvrzení, protože množství bílkovin závisí na primární surovině použité pro výrobu alternativy mléka a např. sójové nebo hrachové mléko přirozeně obsahuje stejné množství bílkovin jako kravské mléko, asi 3,3 g na 100 ml.
Dále si PK ČR v dopise stěžuje, že naše aktivity „směřují k vytlačování přirozeného způsobu výživy z jídelníčku našich dětí”. Opět jde o nepochopení petice, jejíž cílem je zahrnout obohacená rostlinná mléka do evropského programu a umožnit tak studentům a studentkám učinit svobodnou volbu, zda zvolí mléko kravské či rostlinné. Dle PK ČR také při argumentaci používáme „nepravdivé a zkreslené informace, které cílí na emoce čtenářů, aniž by byly tyto skutečnosti podloženy fakty”. Navrhujeme, aby PK ČR poskytla konkrétní příklady, které informace považuje za nepravdivé a nepodložené fakty, jelikož v ProVeg usilujeme o transparentnost. Proto jsou informace v petici podložené studiemi, průzkumy a vyjádřeními odborných institucí, na které jsou uvedeny odkazy přímo v textu a každý tak má možnost do zdrojů nahlédnout.
Rozporované informace o environmentálních dopadech živočišné výroby také vycházejí z vědeckých výzkumů. Jedna z největších dosavadních studií zabývajících se ekologickou stopou potravin ukázala, že ve srovnání s různými druhy rostlinného mléka má kravské mléko největší dopad na životní prostředí, pokud jde o emise skleníkových plynů a využívání půdy a vody. Například litr kravského mléka vyžaduje více než 22krát více vody a zhruba 12krát více půdy a produkuje třikrát více emisí skleníkových plynů než litr sójového mléka. Další druhy rostlinného mléka, jako je ovesné a rýžové mléko, jsou podobně udržitelné. Proto tvrzení PK ČR, že „dotazovaní byli uvedeni v omyl nesprávnými informacemi o skutečných vlastnostech a environmentálních dopadech mléka a jeho imitací”, postrádá významu.
Vážíme si projevení zájmu PK ČR o veřejné zdraví a souhlasíme s důrazem na potřebu toho, „aby naše děti dostávaly kvalitní složky výživy, která dostatečně zajišťuje jejich růst a vývoj a která posiluje a udržuje jejich zdraví až do dospělosti”. Právě tím mohou být i obohacené sójové nápoje a jogurty, které jsou, jak již bylo řečeno, dle světově uznávaných výživových doporučení Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb USA (US Department of Health and Human Services) vhodnou alternativu k produktům z kravského mléka a patří do výživových doporučení podporujících zdraví po celý život, která se vztahují i na děti a mladistvé.
Spotřebitelské průzkumy i prodejní data potvrzují změnu
Aktuální data od výzkumné agentury Euromonitor International poukazují na zvyšující se popularitu rostlinných produktů v Česku, a to ve všech kategoriích. Největší tržní hodnoty v tomto segmentu dosáhla v České republice kategorie alternativ masa a ryb, jejíž maloobchodní prodeje v loňském roce přesáhly hodnotu 1,1 miliardy korun. Velký boom u nás momentálně zažívá také kategorie rostlinných sýrů, jejichž prodeje meziročně vzrostly o celých 44 %.
V závěru dopisu PK ČR žádá o zachování školních programů propagujících mléčné produkty „tak, jak jsou dosud koncipovány”. To jde však proti výroku samotného ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který tvrdí že: „Spotřebitel má právo vybrat si potraviny dle své preference, nicméně informace o nich pro spotřebitele musí být pravdivé a nezavádějící.” Pokud se však program nezmění, možnost výběru zde obsažena není, protože školní projekt v současnosti zahrnuje pouze živočišná mléka. Musíme však souhlasit s pokračováním výroku pana ministra, že „informace o nich pro spotřebitele musí být pravdivé a nezavádějící”, a proto podporujeme potřebu edukace o nutričních hodnotách jednotlivých druhů mlék, především o faktu, že dle světově uznávaných výživových doporučení Ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb USA jsou za adekvátní alternativu kravského mléka vhodnou i pro děti a mladistvé považována obohacená sójová mléka a v neposlední řadě také o environmentálních dopadech potravin a jejich souvislosti s klimatickou změnou, která je považována za největší globální zdravotní hrozbu 21. století.
Kromě toho PK ČR žádá, aby byla důsledně vymáhána legislativa ohledně označování a to „nejen v přímém označování potravin, ale i v související komunikaci, včetně mediálních výstupů neziskových organizací”. Zde je potřeba upozornit, že se jedná o velmi nebezpečnou snahu PK ČR cenzurovat naše aktivity a projev, stejně jako i další neziskové organizace šířící osvětu o benefitech rostlinných potravin.
PK ČR argumentuje matením spotřebitelů a spotřebitelek názvy, jako je vegetariánský burger nebo rostlinná alternativa jogurtu. „Matení spotřebitelů a spotřebitelek názvy jako “rostlinné mléko” nebylo nikdy prokázáno, naopak průzkum provedený Evropskou spotřebitelskou organizací (BEUC) v 10 členských státech zjistil, že více než 68 % dotázaných takové názvy podporuje, pokud jsou produkty jasně označené jako rostlinné či vegetariánské. Již v současné době jsou rostlinné produkty výrazně diskriminovány např. chybějícími dotacemi či úpravou názvosloví na úrovni Unie a není třeba nadále bránit možnosti učinit nakupujícím informované rozhodnutí, které je navíc v souladu se samotnou politikou Unie a strategií Od zemědělce ke spotřebiteli,” zmiňuje komunikační manažerka ProVeg Česko Eva Hemmerová.
„Je třeba také poukázat na to, že hájení zájmů spotřebitelů a spotřebitelek není primární účel Potravinářské komory České republiky, která je “zájmové sdružení právnických osob” hájící a prosazující ekonomické zájmy svých členů. Nebuďme naivní – každý snad pozná, že nejde o snahu hájit spotřebitele a spotřebitelky, ale o pokus mlékárenské lobby zabránit přechodu k udržitelnějšímu stravování,” doplňuje Hemmerová.
