Krávy: mléčný průmysl

Krávy a jejich základní potřeby

Krávy ve svém přirozeném prostředí žijí ve stádech s přibližně 20 jedinci spolu s mláďaty a mají jasnou hierarchii, kde je jedna tzv. alfa kráva¹. Většinu času tráví na pastvě, kde denně urazí několik kilometrů. Jejich další hlavní aktivitou je přežvykování, při kterém leží a odpočívají.

Krávy jsou emocionální a citlivé bytosti

Krávy jsou mimořádně zvídavá a inteligentní zvířata. Mají dlouhodobou paměť a dokáží se od sebe vzájemně učit. Mají výrazné osobnosti a navazují blízká přátelství na celý život. Zvláště silné je pouto mezi matkou krávou a jejími telaty. Stejně jako lidé i krávy truchlí nad ztrátou přátel a členů rodiny. Jsou to láskyplné matky a sdílejí odpovědnost za hlídání svých hravých telat s ostatními samicemi ve stádě.²

Krávy v mlékárenském průmyslu

V dnešních průmyslových chovech dojnic se krávy chovají speciálně pro maximalizaci produkce mléka. Díky tomuto šlechtění se průměrná dojivost na krávu v průběhu let výrazně zvýšila. Telata přirozeně potřebují ke zdravému růstu přibližně osm litrů mléka denně. Naproti tomu moderní plemena dojnic v průmyslových chovech produkují až 12 000 litrů mléka ročně, tedy v průměru 20 litrů denně. Laktační období krávy (doba, po kterou kráva produkuje mléko) trvá přibližně 305 dní. Během prvních 100 dnů se vyprodukuje 50 % mléka a až 50 litrů denně.^3,4 V důsledku toho se sice počet krav na mléčných farmách v Evropě v průběhu let snížil, ale objem vyprodukovaného mléka se zvýšil.⁵

Životní podmínky a zacházení s dojnicemi

Na celém světě produkuje více než 265 milionů dojnic ročně více než 680 milionů tun mléka.⁶ Životní podmínky se značně liší od pastvy až po intenzivní uzavřený chov. V EU neexistují žádné zvláštní právní předpisy týkající se dobrých životních podmínek krav.⁷

Krávy krmené na pastvinách

Navzdory všeobecnému přesvědčení a tomu, čemu by reklamy na mléčné produkty chtěly, aby lidé věřili, ani dojnice krmené na pastvě netráví veškerý čas na pastvinách. Přesná doba pastvy v EU není známa.⁸ Dostupné odhady naznačují velkou variabilitu v přístupu k trávě; od 98 % u krav v Irsku, které mají přístup k trávě sezónně, přes 10 % v Řecku, po téměř nulový přístup k trávě u krav na bulharských mléčných farmách.⁹ Po zbytek roku žijí krávy buď ve stájích nebo v boxech. Krávy, které můžete vidět na pastvě venku, jsou obvykle krávy chované na maso nebo mladé dojnice před prvním otelením.

Vazné stáje

V mnoha komerčních chovech dojnic žijí krávy ve stísněných stájích přivázané řetězem nebo provazem. Mnoho lidí o těchto stájích nikdy nic neslyšelo ani nečetlo.¹⁰ Tyto podmínky jsou natolik omezující, že krávy ve vazných stájích nemohou po většinu svého života chodit, otáčet se, ošetřovat se, dívat se do stran nebo přirozeně komunikovat s ostatními členy stáda.

Boxy

V dalším běžném systému chovu žijí dojnice v boxech o rozloze 3,4 až 4,0 m² s funkčními prostory pro odpočinek, procházky, krmení a dojení. Ve většině případů je podlaha boxů tvořena betonovými rošty, což kvůli kluzkému povrchu způsobuje, že je pohyb pro krávy stresující.

Kravské mléko je mateřské mléko

Stejně jako všichni savci, i krávy produkují mléko až po porodu. Za účelem udržení úrovně produkce mléka jsou průmyslové dojnice každoročně násilně inseminovány. Tak jako lidé, i krávy jsou březí devět měsíců. Během této doby jsou dojeny až do doby pouhé dva měsíce před otelením.^11,12

Novorozená telata jsou od matek oddělena během několika hodin po narození, protože mateřské mléko je vyhrazeno pro lidskou spotřebu. Oddělení je traumatizující jak pro matku, tak pro její tele. Kvůli maximalizaci dojivosti musí být kráva březí jednou ročně, což znamená, že šest až osm týdnů po porodu bude znovu oplodněna.¹³

Odrohování dojnic

Stejně jako jejich býčím bratrům rostou rohy i kravám. Rohy slouží ke komunikaci mezi členy stáda a k řešení konfliktů.¹⁴ Většina moderních farem však telata odrohuje, aby se ušetřilo místo a snížilo riziko, že se krávy vzájemně zraní kvůli stresu způsobenému životními podmínkami. Odrohování je bolestivý zákrok, při kterém se obvykle bez anestetik vypálí nervová zakončení a cévy, z nichž rohy vyrůstají.

Krávy jako “vedlejší produkt” mlékárenského průmyslu

Většinu telat narozených dojnicím čeká stejný osud jako jejich matky. Prvních osm týdnů života jsou izolována v malých kotcích a po zbytek života produkují mléko pro mlékárenský průmysl. 

Samci a “přebytečné” samice se nejčastěji prodají do výkrmen, kde je několik týdnů vykrmují a následně je porazí a prodají jako telecí maso. V roce 2018 bylo v Evropské unii vyprodukováno přibližně 640 000 tun telecího masa, z čehož značná část pocházela z mléčných plemen krav.¹⁵

Celkově se na celém světě každoročně zabije více než 300 milionů krav kvůli hovězímu masu.¹⁶ Produkce hovězího masa v amazonském deštném pralese je hlavní příčinou odlesňování¹⁷ a také významným přispěvatelem ke globálním emisím skleníkových plynů.¹⁸

Porážka dojnic

V Evropské unii je ročně zabito přibližně 7,2 milionu dojnic.¹⁹ Celosvětově jsou komerční dojnice obvykle poráženy, jakmile začne klesat jejich tzv. mléčná užitkovost, zpravidla mezi 4,5 a 6 lety věku.²⁰ Krávy, které nezabřeznou po první inseminaci, a také ty, které po prvním otelení neprodukují dostatečné množství mléka, jsou poraženy v ještě nižším věku.

Těsně před porážkou jsou krávy omráčený omračovací pistolí. Značný počet krav je však omráčen nesprávně a je vykrvácí tak při částečném nebo úplném vědomí.²¹ Například v Německu se tento počet pohybuje mezi 5 a 9 % poražených krav.²²

Navíc 10 až 20 % krav je v době porážky březích.^23,24,25,26 Potože omračovací přístroj působí pouze na matku, nenarozená telata jsou v mnoha případech při vědomí a jsou později usmrcena pracovníky či pracovnicemi jatek.

Jsou mléčné produkty vlastně zdravé?

Mléčné výrobky patří k nejkonzumovanějším živočišným produktům na celém světě, ročně se jich spotřebuje více než 110 kg na osobu, z toho většina v evropských zemích nebo v Severní Americe.²⁷ Nicméně ze zdravotního hlediska existují různé důvody, proč lidé dávají přednost rostlinnému mléku před kravským. Většina lidí, stejně jako ostatní savci, po kojeneckém věku postupně ztrácí střevní enzym laktázu a s ním i schopnost trávit laktózu, která je hlavní formou cukru v mléce. Až 75 % dospělé lidské populace na světě trpí intolerancí na laktózu přijímanou ve stravě.²⁸

Mezi příznaky intolerance laktózy patří nadýmání, průjem, plynatost, nevolnost a bolesti břicha.²⁹ Dalším důvodem je alergie na kravské mléko (CMA). Jedná se o nejčastější formu potravinové alergie u kojenců a dětí a je výsledkem imunologické reakce na některé bílkoviny v kravském mléce, zejména β-laktoglobulin a kasein, které mohou způsobit okamžité hypersenzitivní reakce.^30,31 Při rozhodování spotřebitelů a spotřebitelek hrají roli také chemické kontaminanty v mléce a mléčných výrobcích, jako jsou antibiotika, hormony a pesticidy.

Mléčné alternativy jsou stále oblíbenější

Stále více spotřebitelů a spotřebitelek přestává konzumovat kravské mléko a zamýšlí se nad dopady, které má naše strava na zvířata, životní prostředí a naše zdraví. To se odráží i v rostoucí poptávce po rostlinných alternativách mléčných výrobků. Rostlinná mléka se v různých kulturách konzumují již po staletí, ale jejich obliba v posledním desetiletí prudce vzrostla. Lidé volí rostlinné mléko z různých důvodů, ať už je to pro jeho nutriční hodnotu, pro blaho zvířat či nižší dopad na životní prostředí, vyhýbání se kravskému mléku kvůli alergii či intoleranci na laktózu nebo proto, že jim rostlinné mléko jednoduše více chutná. 

Přečtěte si naši Zprávu o rostlinném mléku a zjistěte více o rostlinných alternativách mléčných produktů. 

ProVeg podporuje dostupnost rostlinných alternativ mléka

Jako organizace se snažíme udělat alternativy mléčných produktů dostupnější. Proto podporujeme a v průběhu celého roku pořádáme řadu veganských akcí, například VeggieWorld a VegMed. Kromě toho ProVeg Incubator podporuje inovativní start-upy, které chtějí obohatit rostlinný trh svými produkty. Nabízíme také poradenství pro začínající podniky v rámci programu Future Foods, včetně testování produktů i udílení ochranné známky V-Label, která zaručuje, že produkt je skutečně veganský nebo vegetariánský.