Prasata: Velkochovy na vepřové maso

Základní potřeby prasat

Přirozeným prostředím divokých prasat jsou lesy, kde si hledají potravu a nacházejí přístřeší pod keři a stromy.¹ Samice prasat a jejich mláďata tvoří hierarchické skupiny zajišťující jejich poklidné soužití.² Každá skupina zaujímá vymezené území a vede ji nejstarší a nejzkušenější prasnice.³ Prasata jsou velmi společenská zvířata – navazují celoživotní přátelství a komunikují spolu různými způsoby. Dosud bylo dekódováno více než 20 různých hlasových projevů. Přestože jsou prasata všežravci, upřednostňují kořeny, ovoce a zeleninu.⁴

Prasata jsou inteligentní, empatičtí a hraví jedinci

Prasata jsou velmi zvědavá a pomocí svých čenichů a zubů prozkoumávají své okolí. Z hlediska inteligence soupeří se psy i kočkami. Prasata se učí výrazně rychleji než psi a dokážou si zapamatovat více povelů. Jsou například schopna plnit složité úkoly a dokážou se naučit slova i celé věty. V počítačových hrách mohou prasata snadno konkurovat šimpanzům a mají mnohem lepší schopnost se na ně soustředit.^5,6

Kromě toho jsou prasata schopna rozpoznat sama sebe v zrcadlech, což ukazuje na schopnost sebeuvědomění.⁷ Jsou teké schopna abstraktního myšlení, i po letech si pamatují, co se naučila, a jsou schopna pracovat jako tým. Mají také úžasný smysl pro empatii, dokážou soucítit se svými prasečími druhy a stejně jako lidé jsou schopna záměrně klamat ostatní.^8,9

Prasnice láskyplně pečují o svá mláďata

Prasnice jsou milující a starostlivé matky. V přirozených podmínkách na konci své čtyřměsíční březosti shromažďuje prasnice různé materiály, aby mohla připravit hnízdo pro svá mláďata.^10,11 Matky prasnice jsou velmi pozorné a bedlivě své potomky chrání. Když se jejich selata začnou toulat z dohledu, matky na ně neustále volají, aby zůstaly v kontaktu. Selata tráví hodiny společným hraním a dokonce i dospělá prasata vykazují znaky podobné hravosti.

Prasata jsou velmi čistotná

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení jsou prasata čistotná a mají přísně oddělené prostory pro spaní, jídlo a vykonávání potřeby. Protože jejich končetiny nejsou stvořené k tomu, aby se sama upravovala, pečují o sebe navzájem nebo se třou o různé vhodné předměty, jako jsou například pařezy. Prasata se nepotí, a proto ráda plavou nebo se ochlazují koupáním v bahně.¹² Vrstva zaschlého bahna také chrání jejich kůži před slunečním zářením i dotěrným hmyzem.

Životní podmínky na prasečích farmách

V současnosti žije na komerčních farmách po celém světě asi 1 miliarda prasat. Čína, Spojené státy americké a Německo patří mezi přední světové producenty vepřového masa.¹³ Samci i samice jsou krmeni, dokud jejich „hmotnost jatečně upraveného těla“ nedosáhne 110 až 125 kg – to obvykle nezabere více než šest měsíců.^14,15 Takto rychlý růst způsobují především tři faktory: jejich pohyb je velmi omezen, jsou krmena kalorickou stravou a jsou selektivně šlechtěna tak, aby rostla co nejrychleji. Všechny tyto faktory mají negativní dopad na jejich zdraví.

Prasata v evropských velkochovech tráví celý svůj život v prostoru, který je menší než jeden metr čtvereční,¹⁶ což sotva stačí na to, aby se mohla otočit nebo si lehnout. Jsou držena na betonových podlahách s roštovými štěrbinami, které umožňují odvod fekálií a moči. Na evropských ekologických farmách se prasatům vede jen nepatrně lépe: mají k dispozici 1,3 m² vnitřního prostoru a další 1 m² venku, což je obvykle betonová podlaha řídce pokrytá slámou.¹⁷ Ve srovnání s přirozeným prostředím nabízejí průmyslové farmy prasatům zoufale málo vnějších podnětů. A protože tedy jejich přirozená zvídavost naráží na smyslovou deprivaci, jsou prasata v těchto podmínkách často tak vystresovaná, že je to dožene ke kanibalismu.

Chov prasat

Nejméně jeden měsíc během „inseminační fáze“ jsou prasnice drženy odděleně od dalších prasat v takzvaných gestačních klecích, které jsou jen o něco větší než samotné prasnice.

Týden před porodem jsou prasnice přemístěny do porodní klece. Stejně jako gestační klece jsou i porodní klece vyrobené z kovu tak úzké, že se prasnice nemohou ani otočit. Matky a jejich selata jsou obvykle drženy v těchto porodních bednách bez jakékoli podestýlky po dobu asi čtyř týdnů. Když jsou prasnici její selata odebrána, matka je okamžitě vrácena do gestační klece, kde je o pouhých pět dní později znovu inseminována.¹⁸

Standardní postupy mrzačení selat

Krátce po narození podstupují selata několik procedur, obvykle prováděných bez anestezie. Mezi nejbolestivější z nich patří kastrace, kupírování ocasů a ubrušování zubů. Všechny tyto postupy se dějí z důvodu nepřirozených a omezujících podmínek komerčního chovu prasat.

Kastrace selat

Všichni samci jsou kastrováni krátce po narození, protože maso nekastrovaných samců může mít nepříjemný zápach.¹⁹ Pokud se kastrace provede během prvních sedmi dnů po narození, evropské právo umožňuje provést ji bez anestezie.²⁰

Kupírování ocasu

Aby se zabránilo kousání ocásků, je běžné, že jsou selatům do tří dnů od narození jejich charakteristicky zatočené ocasy uřezávány. Nejen, že se tento zákrok provádí bez anestezie, ale může také vést k chronickým bolestem a dlouhodobým zdravotním následkům.²¹ Pokud jsou selata mladší osmi dnů, lze takový zákrok v EU legálně provést bez podání anestetik.²²

Ubrušování zubů

Ubrušování či uštípnutí zubů selat, které se provádí většinou opět bez anestezie, má zabránit poranění struků matky. K těmto zraněním dochází, protože omezující podmínky v porodních klecích brání prasnicím dostat struky z dosahu selat. Během prvních osmi dnů života selat lze tento postup legálně provádět i bez anestezie.²³

Porážení prasat

Po přibližně 18 týdnech vykrmování, ve věku pouhých šesti měsíců, jsou prasata naložena do přeplněných nákladních aut a přepravována na velké vzdálenosti na porážku. Na jatkách se prasata před zabitím uvedou do bezvědomí pomocí plynu nebo elektrického šoku. V Německu je omráčení neúspěšné ve 12 % případů, ve Spojeném království tyto metody selhávají až u 20 % porážených prasat.^24,25 V těchto případech se prasatům za plného vědomí podřízne hrdlo a pak se nechávají vykrvácet. Malé procento z nich stále zůstává i v této chvíli při vědomí a může pak cítit, jak jsou jejich těla ponořena do horké vody o teplotě 60°C.

Rizika konzumace vepřového masa

Každý rok je chováno, vykrmeno a poraženo téměř 1,5 miliardy prasat. Celosvětově je vepřové maso jedním z nejvíce konzumovaných druhů masa. V roce 2013 snědl průměrný člověk přibližně 16 kg vepřového masa. V USA je spotřeba na hlavu 28 kg, zatímco v Evropě je to 39 kg.²⁶

Pravidelně se vyskytující skandály související s jídlem, jako je prasečí chřipka a zkažené maso, a zvyšující se výskyt multirezistentních patogenů, umocněný vysokým používáním antibiotik, jsou jen některé z příkladů zdravotních rizik, která potraviny živočišného původu mohou představovat. Konzumace masa je také rizikovým faktorem pro onemocnění kardiovaskulárního systému. Americká studie s více než 500 000 účastníky ukázala, že ve srovnání s lidmi, kteří konzumují nejméně masa, měli muži s nejvyšší spotřebou masa o 27 % vyšší pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, zatímco u žen bylo riziko zvýšené dokonce o 50 %.²⁷ Čím více červeného a zpracovaného masa bylo konzumováno, tím vyšší bylo toto riziko.

Alternativy masa jsou stále oblíbenější

Stále více spotřebitelů a spotřebitelek snižuje svou spotřebu masa a uvědomuje si dopady, který má naše strava na zvířata, životní prostředí a naše zdraví. To se odráží i ve zvyšující se poptávce po alternativách masa. Většina supermarketů nyní nabízí široký sortiment rostlinných burgerů, klobás a dalších produktů na bázi luštěnin, obilovin, zeleniny a dalších přísad. Alternativy masa nabízejí oproti masu několik výhod. Veganské verze burgerů například neobsahují cholesterol a obvykle obsahují méně kalorií a méně tuku než podobné burgery vyrobené z masa. Zde se můžete podívat na nejznámější alternativy masa.

ProVeg podporuje dostupnost rostlinných alternativ masa

Jako organizace se snažíme udělat alternativy masa dostupnější. Proto podporujeme a v průběhu celého roku pořádáme řadu veganských akcí, například VeggieWorld a VegMed. Kromě toho ProVeg Incubator podporuje inovativní start-upy, které chtějí obohatit rostlinný trh svými produkty. Nabízíme také poradenství pro začínající podniky v rámci programu Future Foods, včetně testování produktů i udílení ochranné známky V-Label, která zaručuje, že produkt je skutečně veganský nebo vegetariánský.