Ti, kdo se zajímají o vegetariánský/veganský způsob života, obvykle začínají se změnou jídelníčku. S živočišnými produkty se lze ale setkat i v dalších oblastech života. A třeba v současné době často diskutovaná móda je jednou z nich. Zatímco na kožešiny se negativně pohlíží již dlouho, naše oblečení se mohou vyskytovat i další živočišné složky, o kterých mnoho lidí nemusí mít ani tušení.

Co je to veganská móda?

Pokud má být nějaké oblečení považováno za veganské, nesmí obsahovat žádné živočišné produkty. Spotřebitelé a spotřebitelky by tak měli bedlivě sledovat, jaké materiály byly použity při výrobě vybraného kusu oblečení. Pokud chcete být ohleduplní nejen ke zvířatům, ale také k životnímu prostředí, měli byste upřednostňovat obnovitelné rostlinné alternativy před syntetickými vlákny na bázi fosílií. Vedle menšího dopadu na zvířata a životní prostředí nákup veganského oblečení, které je vyráběno a obchodováno férově, podporuje pracovníky a pracovnice v textilním průmyslu.

Označování oděvů

V současné době jen velmi málo oděvů nese označení vegan na samotném materiálu. Jediným způsobem, jak zjistit, které materiály byly pro výrobu daného kusu oblečení použity, je zkontrolovat visačku. Pokud je na ní uvedeno, že oděv obsahuje netextilní složky živočišného původu, pak tento oděv rozhodně není veganský. Když to však z uvedených informací není jasné, nejlepší možností je kontaktovat přímo prodejce nebo výrobce.

V-Label - jistota veganského složení na první pohled

V-Label je mezinárodně uznávaná ochranná známka pro označování vegetariánských a veganských produktů. Prostřednictvím standardizovaných kritérií a pravidelných kontrol je pro spotřebitele jednoduchým a spolehlivým průvodcem při nakupování. Pomocí značky V-Label společnosti podporují transparentnost a přehlednost, a poskytují záruku, že je produkt veganský nebo vegetariánský.

Označování obuvi v Evropě

Podle evropského práva musí být boty opatřeny štítkem, pro který výrobci používají specifické piktogramy.1

Materiály, ze kterých je vyroben svršek, podšívka a stélka, a podešev, jsou klasifikovány na useň, povrstvenou useň, textilii (včetně vlny, hedvábí, kožešiny) a ostatní materiály (např. pryž, syntetika). Materiál uvedený na štítku je ten, který pokrývá alespoň 80 % povrchu boty a tvoří 80 % objemu boty.

Ostatní použité materiály nejsou znázorněny symboly, takže na první pohled nelze živočišné komponenty vyloučit. Zejména lepidla se často vyrábějí ze živočišných přísad – u mnoha bot veganských značek se proto místo lepení používá šití. Imitace kůže však není jedinou možností pro veganské boty: mezi další alternativy patří bavlněné směsi, houbová a ananasová kůže, dřevo, veganská plsť, korek a pěna na bázi mořských řas.

Živočišné složky, které mohou být v oblečení přítomné

1. Kůže

Pro využití v oděvním a obuvním průmyslu se zvířecí kůže konzervuje činěním. Kůže však není jen vedlejším produktem masného průmyslu – velké množství porážek se na celém světě provádí výhradně pro účely kožedělného průmyslu. Současný způsob výroby kůže je navíc jedovatou praktikou, protože průmyslově masově vyráběná kůže je většinou činěna a ošetřována toxickými chemikáliemi.2 Je také snadné přehlédnout drobnější kožené prvky, které se často nacházejí na kalhotách a bundách.

Kráva
Lišky

2. Kožešina

Termín „kožešina“ označuje oblečení vyrobené z velmi husté srsti určitých zvířat (např. norků, lišek, koček a psů). Ve většině případů jsou zvířata na kožešinových farmách chována v nevhodných podmínkách. Kromě fyzického utrpení zvířata často vykazují negativní vzorce chování (3). Navíc takzvaná kožešinová zvířata obvykle prožívají mučivou smrt. Norkové jsou většinou usmrcováni plynemi (4), zatímco lišky a mývalové jsou často zabíjeni elektrickými šoky (5). I přesto však bohužel světová poptávka po pravé kožešině v posledních letech prudce vzrostla (6).

3. Vlna

Austrálie je největším světovým producentem ovčí vlny (7). Stříhání ovcí za účelem získání vlny vede nejen k obrovskému stresu zvířat, ale často také k různým zraněním (8). Během takzvaného „mulesingu“, je ovcím merino odstraněna kůže v oblasti zadku včetně ocasu. To se provádí, aby se zabránilo napadení mouchami, ke kterému může dojít, pokud jsou srst a kůže znečištěny močí a/nebo výkaly. Tento zákrok je extrémně bolestivý – srovnatelný s intenzitou kastrace. Lokální anestetické spreje se používají pouze u přibližně 60 % ovcí, které tuto proceduru podstupují (9).

sam-carter-GHOiyov2TSQ-unsplash
Koza

4. Kašmírová vlna

Kašmírová vlna (také známá jako kašmír) pochází z podsady kašmírské kozy, která se z její srsti částečně vytrhává drátěnými kartáči bez ohledu na pocity zvířete. Kašmírová vlna je velmi drahá a její nositelé vyžadují vysoké standardy. Po ostříhání mají kozy výrazně vyšší úmrtnost, zejména v chladném počasí, kvůli absenci jejich izolační srsti (10).

5. Angorská vlna

Angora je dlouhá, měkká srst angorských králíků. 90 % z nich je chováno v Číně, kde existuje jen málo zákonů a předpisů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat. Zvířata v Číně jsou zpravidla držena v příliš malých klecích a další stres a velké bolesti musí snášet při stříhání srsti. Kvůli tak krutým praktikám, jako je vytrhávání srsti zaživa, přestali známí maloobchodníci s módou – včetně Calvin Klein, Tommy Hilfiger, Gap a H&M – od roku 2013 angorská vlákna ve svých produktech používat (11).

Angorský králík
pexels-sippakorn-yamkasikorn-3682114

6. Mohér

Mohér je srst angorské kozy. Většina mohéru pochází z Jižní Afriky a USA. Pro svou lehkou, sametovou texturu a zvláštní lesk je velmi žádaná a mnohem dražší než ovčí vlna. Krátce před stříháním jsou kozy ponořeny do vody, aby se ze srsti odstranil prach a nečistoty. U starších koz se postup opakuje přibližně každých šest měsíců. Mladé kozy zažívají stres z procesu stříhání častěji, protože jejich srst je obzvláště měkká.

7. Peří

80 % celosvětově používaného peří se vyrábí v Číně a většina pochází z hus a kachen (12). Peří, které je odstraněno po zabití zvířete – často ze zvířat chovaných pro maso nebo vajce – je prohlášeno za vedlejší produkt. Nákup prachových produktů tak v zásadě nepřímo podporuje tato odvětví. Peří se však často odstraňuje i ze živých zvířat. V některých zemích – včetně všech evropských zemí – je škubání zaživa zakázáno, ale odstraňování peří v období línání, kdy je peří přirozeně volné a snadno se odstraňuje je často povoleno. Ne všechni členové hejna však budou ve stejné fázi línání – u některých zvířat tak peří ještě nebude uvolněné, což povede k vytažení brků a úlomků kůže spolu s peřím. Zvířata při tomto postupu trpí značným stresem (13).

kai-dahms-huI9S07p0rw-unsplash
pexels-quang-nguyen-vinh-6875096

8. Hedvábí

Housenky borce morušového pletou své kokony z hedvábných vláken. Aby bylo možné tato vlákna průmyslově využít, housenky se vaří zaživa. Při výrobě půl kila hedvábí je zabito asi 3.000 housenek (14).

9. Rohovina

Rohovina je látka, která se skládá z odumřelých buněk bohatých na keratin. Z rohoviny se skládají rohy, kopyta a ptačí zobáky. Tento materiál se používá především k výrobě knoflíků, bižuterie nebo hřebenů.

pexels-robert-laszlo-7131703
Mušle

10. Perleť

Perleť se získává z mušlí. Není neobvyklé, že jsou zvířata za tímto účelem zabíjena nebo dokonce zemřou během chovu. Perleť se používá například ve šperkařství a na ozdobných knoflících.

11. Ostatní živočišné složky

Textilní barviva mohou obsahovat karmín vyrobený z vší, indigotin vyrobený z hlemýžďů nebo pojiva živočišného původu. Mnoho lepidel na boty a kabelky navíc obsahuje živočišné složky. Živočišné lepidlo se obvykle skládá z kostí a/nebo kůže, zatímco k výrobě pojidel se používá také mléčný protein kasein. Dnes však mnoho výrobců sahá k anorganickým lepidlům, protože jsou hůře rozpustná ve vodě. Obecně neexistuje povinnost tyto látky označovat a jediný způsob, jak zjistit, zda daný předmět obsahuje nějaké stopy živočišných produktů, je kontaktovat výrobce a zeptat se ho přímo.

Sea shell

Veganské alternativy živočišných surovin

Biologicky odbouratelná přírodní vlákna

1. Bavlna

Bavlna je celosvětově považována za nejvýznamnější surovinu pro výrobu textilu. Chloupky semen bavlníku se sbírají a poté se spřádají do příze, ze které se vyrábí oděvy. Kvůli menšímu dopadu na životní prostředí je lepší používat biobavlnu, která je pěstována bez použití umělých hnojiv a pesticidů.

Bavlna
Korkovník

2. Korek

Korek je obzvláště nenáročný na údržbu. Je také prodyšný, voděodolný a má osobitý vzhled. Z korku mohou být vyrobeny například bundy, opasky, peněženky, tašky či boty.

3. Konopí

Konopí roste bez použití pesticidů nebo chemických hnojiv, protože rostlina dokáže chránit sama sebe. Konopné oblečení je velmi odolné proti znečištění a je odolnější, savější a teplejší než bavlna. Konopí je zcela biologicky odbouratelné a je vhodné zejména pro alergiky.

crystalweed-cannabis-8rfW30P1vy8-unsplash
Len

4. Len

Len se vyrábí ze lněných vláken, jejichž pěstování vyžaduje minimum pesticidů nebo hnojiv. Jedná se o jedno z nejdéle pěstovaných textilních vláken. Jakmile je prádlo vetkáno do látky, působí chladivě a svěže a je velmi odolné proti roztržení. Lněné tkaniny navíc nepouští vlákna a neabsorbují pachy tak rychle jako jiné tkaniny. Len je zcela biologicky rozložitelný a recyklovatelný.

5. Sójové hedvábí

Sójová bílkovinná vlákna jsou vedlejším produktem výrobního procesu sójových produktů. Oděvy z nich jsou vzhledově podobné hedvábí a jsou teplé a pohodlné jako kašmír. Sójové hedvábí je biologicky odbouratelné a poměrně odolné.

Sója
jackson-david-yXZ8PKZFrIE-unsplash

6. Viskóza

Viskóza se vyrábí chemickým procesem z přírodní celulózy, obvykle z bambusového, eukalyptového nebo bukového dřeva. Mezi vlastnosti viskózy patří příjemně měkký pocit na pokožce, podobný tomu, jaký byste očekávali od směsi bavlny a hedvábí, a také jeho úplná biologická odbouratelnost.

5. Lyocell/Tencel®

Lyocell je vlákno na bázi celulózy, jehož základem je obvykle dřevitá buničina. Chemický postup při jeho výrobě se však liší od toho, který se používá například u viskózy, a především jde o ekologičtější vlákno. Lyocell je často prodáván pod obchodním názvem Tencel. Je biologicky odbouratelný a recyklovatelný.

Biologicky nerozložitelná syntetická vlákna

1. Akryl

Akrylová vlákna se skládají převážně z polyakrylonitrilu (PAN) a mají vlastnosti podobné vlně. Jsou hřejivé, měkké na dotek a nemačkavé. Měli byste je však prát maximálně na 40 °C, protože jsou velmi citlivé na teplo. Oblečení se často skládá ze směsi bavlny a akrylu.

Acryl
Umělá kožešina

2. Umělá kožešina

Při výrobě umělé kožešiny se používají složité procesy. Základní tkanina je obvykle vyrobena z bavlny a polyesteru, do kterých jsou následně vetkána a vlepena polyakrylová vlákna. Různé barvy a délky jednotlivých ‚vlasů‘ způsobují, že ‚kožešina‘ vypadá zdánlivě opravdově. Vzhledem k tomu, že označování je často prováděno nesprávně, stále existuje riziko nákupu pravé kožešiny místo umělé kožešiny. V dnešní době cena sotva ukazuje, zda je produkt pravý nebo umělý. Pokud uvažujete o nákupu kožešinového zboží, měli byste provést následující testy: pravá kožešina se při foukání pohybuje v proudu vzduchu snadněji a jemněji než umělá kožešina, která je obvykle tužší. Pod podsadou je místo tkané textilní vrstvy kůže. Pokud vytrhnete a spálíte pár chlupů, pravá kožešina bude vonět jako rohovina, zatímco umělá se roztaví a voní jako plast. (Toto by mělo být testováno pouze v domácím prostředí a ne v obchodě!)

3. Umělá kůže

Imitace kůže se skládají ze směsí různých textilií. V minulosti bývaly obvykle potaženy PVC, ale v současné době je povlak spíše polyuretanový. Imitace kůže je levnější než pravá kůže a výrobci mohou vždy zaručit stejnou kvalitu. Navíc v porovnání s běžnou kůží nenajdete téměř žádný rozdíl.

Umělá kůže
Polyester

4. Polyester

Polyethylentereftalát (PET) se často používá k výrobě oděvů. Vlákna jsou velmi odolná proti roztržení, ale špatně absorbují tekutiny, což je zvláště užitečné u sportovního oblečení. PET se také často mísí s jinými materiály.

Syntetická vlákna znečišťující životní prostředí

Používání syntetických vláken, jako je akryl a polyester, má tu nevýhodu, že praním těchto tkanin se do odpadních vod uvolňují mikrovlákna, a ta se tak dostávají do otevřených vod. To představuje hrozbu jak pro mnoho živočišných druhů, tak i pro naše životní prostředí. Je proto nejlepší volit výše uvedené biologicky odbouratelné alternativy nebo jiné materiály rostlinného původu.

Veganské módní trendy

Mnichovská značka Nat-2 vyvinula první tenisky na světě, jejichž vnější materiál je z férového a udržitelného dřeva. Anglická společnost VIVOBAREFOOT navíc přináší na trh boty vyrobené z plastu na bázi mořských řas. V neposlední řadě se jako alternativa veganské kůže těší pozornosti také materiály sestávající z listů ananasu nebo eukalyptu. Lze je použít pro výrobu různých produktů, jako jsou boty a tašky. S veganskou módou na vzestupu se mohou uvědomělí spotřebitelé a spotřebitelky v budoucnu těšit na podstatně širší výběr oblečení bez využití zvířat.

Nat-2 shoes

1. European Parliament and the Council (2011): Textile fibre names and related labelling and marking of the fibre composition of textile products and repealing Council Directive 73/44/EEC and Directives 96/73/EC and 2008/121/EC, Online unter http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:02011R1007-20130701 [11.07.2017]

2. International Finance Corporation & World Bank Group (2007): Environmental, Health and Safety Guidelines for Tanning and Leather Finishing. Online Unter http://www.ifc.org/wps/wcm/connect/de6c3d00488556f2bb14fb6a6515bb18/Final%2B-%2BTanning%2Band%2BLeather%2BFinishing.pdf?MOD=AJPERES&id=1323152378134 [19.07.2017]

3. SCAHAW (2001): The Welfare of Animals Kept for Fur Production. Report of the Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare adopted on 12-13 December 2001. Online under http://www.furfreealliance.com/wp-content/uploads/2016/08/welfare_animals_kept_for_fur_production.pdf[11.07.2017].

4. H.T. Korhonen, P. Eskeli, J. Sepponen, and P. Toikkanen (2013): Individual and group euthanasia in farmed mink. Annals of Animal Science, 13(3): 623-63

5. Fur Europe (2016): European fur production up by 39 % since 2005. Online unter http://www.fureurope.eu/news/european-fur-production-up-by-39-since-2005/ [12.07.2017]

6. FAO & Common Fund for Commodities (2009): Proceedings of the Symposium on Natural Fibres – Rome 20. Oktober 2009. Online under ftp://ftp.fao.org/docrep/fao/011/i0709e/i0709e.pdf [10.07.2017]

7. RSPCA Australia Knowledgebase (2015): What are the animal welfare issues with shearing of sheep? Online under http://kb.rspca.org.au/what-are-the-animal-welfare-issues-with-shearing-of-sheep_603.html [28.06.2017]

8. RSPCA Australia Knowledgebase (2016): What is mulesing and what are the alternatives? Online under http://kb.rspca.org.au/what-is-mulesing-and-what-are-the-alternatives_113.html [28.06.2017]

9. McGregor, B. (2001): Avoiding weather induced deaths of goats. Goat notes B19: Avoiding weather induced deaths of goats, pp. 76-77.

10. Gardetti, M. A. & S. S. Muthu (2015): Handbook of Sustainable Luxury Textiles and Fashion, Band 1, S. 117

11. American Down and Feather Council Certified (2017): Info for consumers. Online unter http://downandfeathercouncil.com/down-feather-byproduct.html [11.07.2017]

12. Intergroup on the Welfare and Conservation of Animals (2011): Report of the 270th Session. Online unter http://www.animalwelfareintergroup.eu/wp-content/uploads/2011/09/minutes270.pdf [17.07.2017]

13. Muthu, S. S. & M. A. Gardetti (2016): Green Fashion: Environmental Footprints and Eco-design of Products and Processes. Singapore: Springer Science+Business Media, Vol. 2, S. 113

Top