Funkce jódu – proč jej potřebujeme?

Jód je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Ty potom ovlivňují řadu zásadních funkcí v těle, jako je například metabolismus, srdeční frekvence nebo regulace tepla. Kromě toho jsou také zásadní při růstu a vývoji dětí, a to už od začátku těhotenství, proto je důležité na dostatečný příjem jódu dbát nejen u dětí ale i u těhotných žen.

Hormony štítné žlázy významně ovlivňují klíčové procesy ve vývoji mozku a nervového systému plodu, včetně růstu nervových buněk, tvorby synapsí a myelinizace [1]. Při výrazném nedostatku jódu dochází k poškození vývoje mozku a vzniku onemocnění zvané kretenismus. Projevuje se mimo joné i těžkým narušením intelektu, které znemožňuje postiženým jedincům samostatný život. Dříve se toto závažné onemocnění vyskytovalo i u nás, ale díky plošnému zavedení jodizace kuchyňské soli se jej podařilo vymýtit [2].

Doporučený denní příjem – škodí málo i moc

Doporučené denní dávky v mikrogramech dle věku uvádí následující tabulka [3]:

Věk Denní dávka [mcg] Těhotenství Kojení
1-8 let 90
9-13 let 120
> 13 let 150 220 290

Jód patří mezi látky, u kterých škodí nejen nedostatečný, ale také nadměrný příjem. Jinak řečeno, příliš vysoký příjem jódu může poškodit zdraví a narušit funkci štítné žlázy. Tolerovatelná horní limit příjmu jódu, tedy takový, který pravděpodobně ještě nezpůsobí zdravotní potíže, je pro jedince od 19 let 1100 mcg [3].

K předávkování jódem může dojít například při nadměrném příjmu mořských řas (máme teď na mysli makroskopické řasy, nikoli mikrořasy, ze kterých se připravují doplňky stravy s EPA & DHA). Jejich konzumace byla spojena s příjmem jódu až 1970 mcg [4], což výrazně přesahuje horní limit 1100 mcg [3]. Jiná studie, hodnotící příjem jódu u dospělých veganů a veganek, zjistila, že vegané obecně konzumují více řas, přičemž 4 z 6 studií zjistily příjem řas takový, že vedl k nadměrnému příjmu jódu [5]. S řasami je proto třeba nakládat opatrně. Není nutné je hned ze stravy úplně vyřadit, stačí mít na paměti, že se nehodí jako každodenní součást jídelníčku a dopřávat si je jen občas, pro zpestření.

Předávkovat jódem se můžete i nadměrnou konzumací minerální vody Vincentky. Denní dávku jódu pro dospělého člověka pokryje už 22 ml Vincentky, což není ani množství jednoho panáku. Rozhodně proto nedoporučujeme pít Vincentku jen tak, jako běžnou minerálku. Naopak ji vnímejte spíše jako doplněk stravy a pokud se rozhodnete zajišťovat příjem jódu touto cestou, pak její příjem vhodně dávkujte.

Zdroje jódu – proč jej vlastně všichni doplňujeme?

Česká Republika vzhledem ke své vnitrozemní poloze daleko od moře patří k oblastem s nízkým obsahem jódu v půdě, proto i rostliny rostoucí na této půdě obsahují jen málo jódu. Samotným rostlinám tento fakt nevadí, ke svému metabolismu jód nepotřebují, negativně zasaženi však mohou být živočichové včetně člověka, u kterých je jód nezbytný jako součást tyreoidálních hormonů a nedostatek nepříznivě ovlivňuje jejich růst a zejména rozmnožování. Dříve, před zavedením účinných opatření, byl náš region postižen nedostatkem jodu ve velkém rozsahu. Pro tuto skutečnost svědčí obrazy a sochy z období středověku. U většiny madon, které jsou dnes mezinárodně obdivované, můžeme vidět strumu (zduření v oblasti krku v důsledku zvětšení štítné žlázy), patrná je zvláště na sochách a obrazech původem z jižních Čech [2].

V našem regionu i okolních státech jsou proto pro zajištění dostatečného příjmu jódu v populaci velmi důležitá centrálně řízená opatření, jako je například přidání jódu do kuchyňské soli. Za tímto účel u nás byla zřízena v roce 1995 Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu, která kromě návrhů a realizace různých opatření také provádí monitoring stavu jódu v české populaci a podává o něm zprávy Světové zdravotnické organizaci (WHO) [6].

I zvířata mohou trpět nedostatekem jódu

Zvířata jsou stejně jako my závislý na příjmu jódu ze stravy.

“V některých oblastech naší země (například na Šumavě) nedostatek jodu vedl u hospodářských zvířat k závažným projevům jodopenie včetně výskytu strumy a také zpomaleného růstu a snížené hospodářské kvality (např. snížená dojivost u skotu). V určitých regionech se u nás nedostatek jodu projevoval výskytem strumy u novorozených telat, která mohla dosáhnout takové velikosti, že ohrožovala průběh porodu a v ojedinělých případech vedla k zadušení telete. Obdobné potíže vznikaly i u ovcí” [2].

Zdroj obrázku: unsplach.com / Daniel Quiceno M

Jód je proto nezbytné přidávat i do krmných směsí zvířat. Kromě zajištění zdraví samotných zvířat se toto obohacování jejich stravy stalo i způsobem, jak zvýšit příjem jódu u lidí. Jód, který farmáři přidají kravám do krmiva, se totiž dostává i do mléka a mléko se tak stává zdrojem jódu. „Bohatým zdrojem jódu se stalo mléko a mléčné výrobky vlivem suplementace krmiv jódem za účelem zlepšení užitkovosti zvířat“ [6]. Bez přidání jódu do krmiva je jeho obsah v mléce velmi nízký a samotné krávy trpí chorobami z nedostatku jódu [2]. 

Jód na vegan stravě – jak jej získat dostatek?

Jód svým způsobem musíme doplňovat všichni, nezávisle na způsobu stravování. Získáváme jej skrze obohacování soli, nepřímo skrze obohacování krmiva zvířat a v menší míře také z minerálních vod nebo ze zdrojů moře, které je největší zásobárnou jódu. Na veganské stravě existuje několik způsobů, jak si jódu zajistit dostatek. Je důležité dbát na to, abyste v jídelníčku měli nějaký spolehlivý zdroj jódu. Jen tak z běžné stravy jej totiž nemusíte získat dostatek.  

Proč se neoplatí vyměnit běžnou kuchyňskou sůl za himalájskou?
Proč řasy nejsou zrovna nejlepším zdrojem jódu?
Proč je tak snadné se jódem předávkovat?

Vyzbrojte se informace!
Zjistěte, jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů a vyberte si takové, které právě Vám budou nejvíce vyhovovat.

Kuchyňská sůl obohacená o jód je pro obyvatele Evropy významným zdrojem tohoto esenciálního prvku. Právě přidání jódu do kuchyňské soli pomohlo vyřešit problém s výskytem onemocnění vzniklých z nedostatku jódu, jako je například už zmíněný kretenismus.

Množství jódu v soli je stanoveno legislativou (27 ± 7 mg/kg) a nastaveno tak, že denní dávku jódu pokryje přibližně 1 čajová lžička soli (5 g) [6]. Na tomto místě je vhodné zmínit, že Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje udržovat denní příjem soli do 5 g, protože vyšší příjem je spojen se zvýšeným rizikem vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce a cév a mrtvice [7]. Například pro těhotné a kojící ženy, které mají vyšší denní potřebu jódu, tak určitě není dobrý nápad snažit se navýšit příjem jódu skrze vyšší příjem soli.

Problém nastává, když kuchyňskou sůl obohacenou o jód vyměníme za nějakou alternativu, například mořskou nebo himalájskou sůl a zároveň nezajistíme jiný spolehlivý zdroj jódu. Různé alternativní soli bývají považované za zdravější a označované za zdroje nejrůznějších minerálních látek. Například o himalájské soli se u některých prodejců můžeme dočíst, že “…obsahuje cenné minerály, které jsou nezbytné pro zdraví, a to včetně hořčíku, draslíku, vápníku, sodík, fosforu a železa…bez ohledu na formu soli, ceněné přínosy minerálů jsou vždy k dispozici“.  Když se však na toto tvrzení podíváme trochu kriticky, zjistíme, že je zavádějící. Při pohledu na obsah inerálních látek ve 100 gramech soli se zdá, že opravdu obsahuje poměrně dost železa i hořčíku. Ovšem když se podíváme na množství minerálních látek v 5 gramech soli (tedy v horní hranici příjmu dle doporučení WHO), zjistíme, že je zanedbatelné. Nahrazením kuchyňské soli o jinou alternativu si tak nepomůžeme k vyššímu příjmu minerálních látek, ale naopak se ochudíme o významný zdroj jódu. A pokud se i tak rozhodnete kuchyňskou sůl nahradit, dbejte na zajištění jódu z jiného spolehlivého zdroje.

Na následujícím obrázku můžete vidět obsah minerálních látek ve 100 g a v 5 g himalájské soli. Data vychází z nutričního softwaru cronometer.com.

Řasy mají schopnost absorbovat minerály a stopové prvky z vody, proto obsahují vysoké množství jódu a vedle toho například i železo nebo vápník.

Obsah jódu se značně liší mezi jednotlivými druhy a dokonce i v rámci jednoho druhu. V důsledku tohoto variabilního obsahu jódu je proto velmi těžké určit, kolik řas stačí k pokrytí denní dávky a zároveň, jak bylo zmíněno výše v sekci Doporučená denní dávka, hrozí předávkování jódem. Jako řešení se nabízí používání řas od výrobců, kteří uvádějí obsah jódu na obalu produktech a tedy je možné si dávku řas vypočítat. Je však dobré zvážit, že doplňky stravy u nás nepodléhají kontrole a deklarovaný obsah nemusí odpovídat skutečnosti.

Vincentka je silně mineralizovaná voda s vysokým obsahem jódu, a to 6,70 mg/l [8], tedy 6700 mcg v 1 litru, přičemž doporučená denní dávka jódu pro dospělé je 150 mcg. Pro pokrytí denní dávky tak postačí pouhých 22 ml Vincentky. Určitě tedy není vhodné popíjet Vincentku ve velkém, jako jiné minerální vody a vnímat ji spíše jako doplněk stravy, který je potřeba rozumně dávkovat. Už pouhých 160 ml totiž obsahuje horní limit denní dávky jódu (1100 mcg).

Doplňky stravy představují spolehlivý způsob, jak si jódu zajistit dostatek i pokud nepoužíváme kuchyňskou sůl nebo solíme jen velmi málo. Skvělou volbou jsou také pro těhotné a kojící ženy, které mají vyšší potřebu jódu.

Na trhu lze najít široké spektrum doplňků v různých formách, můžete si tak vybrat, jestli je Vám příjemnější užívat tablety nebo kapky. Jen dejte pozor, abyste vybrali doplněk se správnou dávkou, na trhu totiž narazíte i na spoustu takových, které svým množstvím dalece převyšují doporučenou denní dávku.

Pokud zvažujete koupi doplňku stravy s jódem, ujistěte se, že již nemáte dostatečné množství jódu v některém z multivitaminů, které používáte. Například známý a oblíbený multivitamin veg1 obsahuje celou denní dávku jódu pro dospělé (150 mcg).

Rady na závěr:

  • Kuchyňská sůl obohacená o jód je pro nás významným zdrojem jódu, který pomohl vyřešit výskyt onemocnění způsobených nedostatkem jódu včetně kretenismu, upřednostňujte ji před jinými alternativními solemi.
  • Pokud používáte jinou než kuchyňskou sůl (například himalájskou nebo mořskou), dbejte na zajištění příjmu jódu z jiného spolehlivého zdroje, jako je Vincentka nebo doplňky stravy.
  • Už 22 ml Vincentky pokryje denní dávku jódu pro dospělého člověka. Používejte Vincentku jako doplněk stravy, nikoli jako zdroj tekutin, neboť i příliš vysoké množství jódu škodí a již při 160 ml Vincentky dosáhnete horního limitu příjmu jódu.
  • Pokud zvolíte doplňky stravy, ujistěte se, že nemáte dostatek jód v některém z doplňků, který již užíváte. Většina multivitaminů pro vegany a veganky jód obsahuje.
  • Řasy obsahují velmi variabilní množství jódu a snadno může dojít k překročení horního limitu příjmu jódu. Doporučujeme proto přednostně k doplnění jódu zvolit Vincentku nebo doplňky stravy. A pokud upřednostňujete řasy, volte raději takové produkty, u kterých výrobce uvádí obsah jódu na 100 g potraviny.

1. Mousa, A., Naqash, A., & Lim, S. (2019). Macronutrient and Micronutrient Intake during Pregnancy: An Overview of Recent Evidence. Nutrients11(2), 443. https://doi.org/10.3390/nu11020443

 

2. Václav Zamrazil, Jarmila Čeřovská (2014). Jod a štítná žláza: Optimální přívod jodu a poruchy z jeho nedostatku. Mladá fronta a. s., Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/JOD/Jod_a_stitna_zlaza.pdf

 

3. Iodine, Fact Sheet for Health Professionals, Dostupné z: https://ods.od.nih.gov/factsheets/Iodine-HealthProfessional/

 

4. Groufh-Jacobsen, S., Hess, S. Y., Aakre, I., Folven Gjengedal, E. L., Blandhoel Pettersen, K., & Henjum, S. (2020). Vegans, Vegetarians and Pescatarians Are at Risk of Iodine Deficiency in Norway. Nutrients, 12(11), 3555. https://doi.org/10.3390/nu12113555

 

5. Eveleigh, E. R., Coneyworth, L. J., Avery, A., & Welham, S. (2020). Vegans, Vegetarians, and Omnivores: How Does Dietary Choice Influence Iodine Intake? A Systematic Review. Nutrients, 12(6), 1606. https://doi.org/10.3390/nu12061606 

 

6. Ryšavá, Lydie, 2019. Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu (MKJD) [online]. Státní zdravotní ústav Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/meziresortni-komise-pro-reseni-jodoveho-deficitu-mkjd

 

7. WHO, 2020. Salt reduction [online]. World Health Organization. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/salt-reduction

 

8. VINCENTKA MINERÁLNÍ VODA [online], 2021. [cit. 2021-03-17]. Dostupné z: https://www.vincentka.cz/produkty/vincentka-07l/

Top